POHOŘÍ ČERNOTA

30.října tomu bude celých 30let,co se voliči nezvolené perzóny smějí stávat poslan(kyněmi)ci (§ 54: 247/1995 Sb. - Sněmovní tisk 1048). V roce 1995 dokonanou „ratifikací“ se navázalo na „bolševické“ zákonodárství. Avšak nevolení náhradníci poslanců v poválečném Volebním zákoně (75/1948 Sb: § 44) neměly oporu v tehdejší Ústavě ČSR. Ani po takzvaném únorovém puči (Zákon 18/1951 Sb),čehož si právníci museli povšimnout (třeba disident a někdejší věkovitý Předseda Ústavního soudu) po převratu sametovém.

Pod zákonem,který se zjevně příčí dnešní Ústavě (Článek 19-3) také,jsou podepsáni: Uhde,Havel,Klaus. V roce 1995 hlava státu nepročetla ústavně stěžejní pasáže textu Volebního zákona (247/1995 Sb.),přijatého Parlamentem,ač výslovně říká (§ 54-1): Uprázdní-li se mandát,nastupuje náhradník z kandidátní listiny...Zesnulý pan Václav Havel,jenž hlásal i v nejvyšší státní funkci intelektuálsky přitažlivou představu nepolitické politiky,podepsal zákon,který dovoluje politickým stranám opevňovat se v Poslanecké sněmovně zástupy nevolených náhradníků. Už po pěti letech od listopadového převratu tehdejší hlava státu svolila - asi v důsledku zaneprázdnění dobově významnějšími státnickými záležitostmi - odejmout lidu vládu věcí svých !!!!! V roce 2000 se prezident Havel soudil s „politiky“ úspěšně o Volební zákon (Pl.ÚS 42/00),čehož výsledkem jsou slabé koaliční vlády a růst „pidistran“ v Poslanecké sněmovně,nikoli dříve o neústavní náhradníky (“čekatele“) !!!!

Volební zákon nemohl stanovit,že osobou zvolenou je osoba nezvolená (z kandidátky). A nevolí se v Česku náhradníci ve volbách,jak se naopak děje v některých evropských státech. Náhradní poslanci pochází z kandidátů propadlých ve volbách !! Do Volebního zákona se „sáhlo“ vícekrát,přesto se náhradníci ústavně nelegalizovali,ani nebyla vyškrtnuta z Ústavy formulace (Článek 19-3),že mandát poslance vzniká (toliko) zvolením. Snad i protože se v dikci o počtu maximálně zvolitelných poslanců (200) mylně spatřuje,že jejich počet musí být zachován po dobu 4let,ač Poslanecká sněmovna je usnášeníschopná i za přítomnosti jen 67 zvolených poslanců (Článek 39-1 Ústavy). Článek 19-3 nevyjadřuje zastřeně,od kdy poslancům „běží“ plat (od slibu asi),ale právě výslovně,že beze zvolení voliči nelze se stát poslancem. Náhradnictví voliči nezvolených (§ 54: 247/1995 Sb.) je nejostudnější ústavní praxe v Česku...

Třetí generace právníků v Česku,včetně výřečného profesora Kysely,přihlíží ostudně legislativně zakotvené kooptaci “čekatelů“ (kandidátní listiny). Právníci mezi soudci rovněž pomíjí,že v Ústavě slovo náhradník není. Například Pavel Molek vykládá (v publikaci Politická práva z roku 2014) báchorku (strana 499): Zásada přímosti musí být respektována i u nastupování náhradníků. Proto...podle...zákona...platí,že nastupuje náhradník z kandidátní listiny...v pořadí podle výsledků voleb. Soudci nepochopitelně nadřazují zákony Ústavě. Nu v roce 2021 Nejvyšší správní soud,u něhož onen soudce působí,změnil po stížnosti pořadí náhradníků na Jihomoravské kandidátce koalice SPOLU. Zda nevolení náhradníci (jejich kooptace) jsou přijatelní,vrcholný soud neuvažuje (Vol 102/21) !

Ostudnost poslaneckých kooptací prolongovali svým podpisem dnešní ústavní činitelé (první dva i hlasováním v Poslanecké sněmovně): Pekarová Adamová,Fiala,Pavel (89/2024 Sb.). Senát českého Parlamentu se nastupování náhradníků nevzepřel,ač se stylizuje do role strážce Ústavy (!). Akorát Senát schválil (možná beze věcné rozpravy) vyškrtnutí nadbytečného slovíčka nastupování z názvu § 54. Mladší generace - nejen mezi senátory - už považuje za normální,že se nestávají poslanci toliko zvolení,nýbrž i ti kooptovaní z “čekatelů“. Někdejší pirátský ministr „Legislativy“ (!) poslal - krátce před vynucenou rezignací na funkci - do „připomínkového řízení“ předlohu novely Ústavy,se záměrem zavést mimojiné takzvaný klouzavý mandát,který počítá také s ne(z)volenými náhradníky !!!

Dokonce i český europoslanec smí být vystřídán náhradníkem,přestože dikce § 52-1 Zákona o volbách do Evropského parlamentu je jednoznačná: Mandát...vzniká zahájením první schůze...v novém pětiletém funkčním období...Do téhož zákona český Parlament vložil nelogickou větu (§ 48-7): Nezvolení kandidáti...se stávají náhradníky. Počíná-li mandát první schůzí,tak náhradníci si ji nemohou přivolat z minulosti,aby se mohly ujmout funkce. Loni M.Hlaváček nerezignoval na mandát europoslance,nýbrž se ho (přes obhajobu) neujal,však média píšou o náhradníkovi. Z „Bruselu“ dosud pokárání ČR nezaznělo,ač volení poslanců voliči ve volbách patří k pilířům právního státu.

Za Babišova ministerského kabinetu usedlo do sněmovních lavic dvacet poslaneckých náhradníků,tedy desetina z 200 (a nejvíce z kandidátek ANO) !!! Za Fialova kabinetu dvanáct náhradníků (nejvíce 9 z kandidátek ANO). Po loňských eurovolbách by vládní koalice neměla pohodlnou většinu - možná ani stojedničku -,vyměnilo-li Prahu za Brusel 7poslanců najednou - samozřejmě vystřídavší náhradníky v Poslanecké sněmovně. Už 30.října v poslanecké lavici může vysedávat další nezvolený poslan(kyně)ec. I kdyby se po letošních volbách dostalo do prodeje 7.vydání učebnice ÚSTAVNÍ SYSTÉM ČR,tak političtí činitelé neupustí od zvyklosti kooptace poslanců ze stranických propadlých kandidátek. Přestože autoři učebnice jasně vyložili (strana 172): Mandát obecně vzniká zvolením. Ústava ČR jiný způsob nepřipouští... je otázkou,zda by náhradníci...neměly být vtěleni do Ústavy !!

Za 30let žádný z novinářů nenapsal,že kooptace poslance z ne(z)volených náhradníků,je praxe ostudná,ne-li barbarská,v parlamentní demokracii. Novinářstvo jsouc spiklencem současných i budoucích reprezentantů lidu. Anebo české novinářstvo čte Ústavu méně bděleji než starověkou Bibli,což „hlídací psi demokracie“,neomlouvá..