ÚSTAVNÍ SOUD poznamenán letitým darebáctvím českých soudců
JUDr.Josef Baxa - před jmenováním ústavním soudcem - nezískal doporučení Ústavně-právního výboru Senátu. Předseda onoho parlamentního výboru ozřejmoval ve vysílání Českého rozhlasu (25.května),proč nehlasoval kladně: pro vážné námitky k činnosti Nejvyššího správního soudu (NSS). Senátor Goláň odmítl i jen vypíchnout kritickou výhradu,což je mediálně pochopitelné. Podivné je,proč senátoři tají tristní fakt,že JUDr.Baxa zavedl na NSS systém,jenž „okrádá“ stát o milióny ročně. Cca 3/5 soudců NSS totiž má předsedat 10 (tříčlenným) soudním senátům !!! Tak soudci běžně čerpají nemalé platové příplatky za vedení „senátu“. Předsednictvím kvazisenátům se dvacetlet obchází § 28-3a „Platového zákona“ (ve znění 18/2022 Sb.),přičemž Nejvyšší kontrolní úřad „tunelování“ nepranýřuje. Obávají se snad senátoři agendami skoro všemocného NSS ?!
Mezi nově jmenovanými soudci Ústavního soudu (ÚS) je JUDr.Křesťanová - “vyslaná“ z největšího českého soudu (Městský soud v Praze). Soud,jenž rozhoduje o odškodnění častěji než mizerný „adept“ do ÚS dr.Simon,tudíž jeho rozhodnutí jsou rušena ÚS o to více (naposledy: IV.ÚS 3194/22,II. ÚS 3322/21,I. ÚS 2370/22). Sama soudkyně Křesťanová,o níž veřejnost - dáseříci – neslyšela do letoška,přispěla k tomu,že judikatura vlastního soudu je rozporná. V postavení („druhé“) Místopředsedkyně Městského soudu v Praze (soud má 8 Místopředsedů !? a navzájem se zastupují !!?) se nezasadila o sjednocování: například otázka přípustnosti žaloby pro zmatečnost proti „procesnímu“ rozhodnutí. Lze mít zato,že soudci Městského soudu v Praze by měli aspirovat na „povýšení“ do jiných soudních tribunálů v Česku než ÚS. Jmenování soudkyně Křesťanové možná vybalancuje specializace na ÚS,ale na úkor kvality. A je překvapivé,že expředseda Městského soudu v Praze Vávra do funkce na ÚS nebyl navržen: zůstává v čele Soudcovské unie.
Soudkyní Ústavního soudu se však stala jeho předchůdkyně v lobystické organizaci (Mgr.Daniela Zemanová). D.Zemanová s Josefem Baxou má společné to,že oba - před jmenováním soudci ÚS - neobdrželi v Senátě doporučení od kompetentnějšího Ústavně-právního výboru. Josefa Baxu s Danielou Zemanovou spojuje i to,že častokrát veřejně pronesli hluboký despekt k voleným politikům (politické reprezentaci). Soudkyně Zemanová brojila nejvehementněji - s doktrínou naprostého oddělení soudní moci - proti tomu,aby soudci působili na ministerských „stážích“. Asi i proto JUDr.Baxa nezamířil na Ministerstvo spravedlnosti,když odešel z předsednické funkce na NSS a nebyl jmenován ústavním soudcem dřívější hlavou státu. A především oba dnešní soudci Ústavního soudu mají - přes rozdílný věk - společnou soudcovskou minulost,pokud cca 12let byli (spolu)činní na NSS. Není překvapivé,že v jednom rozhovoru pro Český rozhlas ona soudkyně (od věku 30let) zamlčela,že „předsedá“ soudnímu senátu NSS číslo 10: „jsem řadová soudkyně“ pronesla ! Čelná reprezentantka Soudcovské unie přiznala,že oficiální předsednictví kvazisenátu je jen lstivým nástrojem pro navyšování soudcovských požitků.
Neprozíravost českých senátorů se navrátila jako bumerang v osobě od loňského prosince taktéž ústavního soudce – a rovněž exsoudce NSS - profesora Kühna. Zdeněk Kühn (Ph.D.,LL.M.,S.J.D.) patřil k těm soudcům Nejvyššího správního soudu,kteří pobírali „bonus“ za vedení soudního „senátu“. Kolektivní svévoli soudců NSS soudce Kühn vtělil do knižního Komentáře SŘS z roku 2019 (strany 104-106): prý dva předsedové senátu jsou dáni "skutečností",že pokud by byl "jen" jeden,tak během jeho nepřítomnosti by senát byl "dysfunkční".
Zda je náhoda,že J.Baxa,D.Zemanová a Z.Kühn - nepochybně zastávající obludnou doktrínu,že složení každého soudního senátu nemá být očividné v soudním Rozvrhu práce,nýbrž se senát skládá teprve na „základě pravidel“ (navíc psaných malým písmem v Rozvrhu práce) - se stali ústavními soudci v jednom roce,lze spekulovat. NSS praktikovanou svévoli obhajuje exprezidentka Soudcovské unie (Mgr.Zemanová) - a opětovná kolegyně profesora Kühna - v knižním Komentáři Zákona o soudech a soudcích (ZSS),vydaném v roce 2022: V praxi jsou...senáty...složené z několika předsedů senátu,které pouze v některých senátech doplňují další soudci...V jednotlivých soudních odděleních může působit více soudců,než kolik jich vyžaduje zákonem stanovené složení senátu...Ústavní soudkyní se stala osoba,která nejenže jednací řády soudů nadřazuje zákonu ZSS (v době svého působení v čele Soudcovské unie naprotitomu brojila proti tomu,aby ministerská instrukce nahrazovala zákon),ale i vykládá,že Rozvrh práce soudu smí být v příkrém nesouladu se zákonem. „Ženský prvek“ v Ústavním soudě není zárukou vytříbené soudnosti. A to již na NSS „senáty“ mají běžně 3 „předsedající“…!
Poslední jmenovaný ústavní soudce - Milan Hulmák - je absolventem „Baxových“ práv v Plzni - a advokátem. Na českém ÚS nyní působí šest (bývalých) členů advokátního stavu. Dokonce L.Dolanská-Bányaiová byla do svého loňského jmenování soudkyní členkou Představenstva České advokátní komory (předtím v roce 2014 dosavadní ústavní soudce JUDr.Uhlíř,jenž měl být dublován od roku 2022 JUDr.Poledníkem). Hříšky advokátů budou tutlány výměnou za promlčování letitých hříchů soudců...