Ústavní soud v Česku normalizuje jím zaběhanou libovůli
V rozhovoru pro Český rozhlas (14.prosince) Předseda Ústavně-právního výboru Senátu (T.Goláň) ozřejmil,proč hlasoval kladně o jmenování dvou ústavních soudců: oba se přihlásili ke zdrženlivosti Ústavního soudu (ÚS ČR) -- napravovat velká vybočení a excesy,nikoli řešit individuální spory...
Nutno mít zato,že rezervovanost ÚS ČR se má vztahovat na “derogaci” zákonů,nikoli na individuální ústavní stížnosti. A z judikatury lze seznat,že ÚS ČR soudí individuální spory,včetně pronášení závazných názorů na meritum věci a kasace netoliko rozhodnutí nejvyšší instance (naposledy třeba v případu odškodnění Aleny Vitáskové: II.ÚS 379/23) !
ÚS ČR nemá konat s libovůlí,přesto tak činí. Vždyť autoritativně ÚS ČR zasáhne u nejvýše 5% stěžovatelů -- ostatní stížnosti končívají v “koši”. Nutno se domnívat,že senátoři zamlčují letitou libovůli ÚS ČR - s nemalým korupčním potenciálem - papouškovanými frázemi. Vyzdvihování zdržen(stříz)livosti patří do arzenálu českých soudců,hodlají-li idealizovat svou všední nevábnou činnost za zdmi soudních paláců...
Dokonce senátor Goláň přehlíží,že Předseda Ústavního soudu vyřkl (v den loňského uvedení do funkce hlavou státu): ÚS ČR je příliš drahá instituce,aby se věnoval odmítání ústavních stížností pro zjevnou neopodstatněnost ! Podobně uvažuje do funkce ústavního soudce nejmenovaný dr.Simon z Nejvyššího soudu (NS). Nelze nemít zato,že tribunál,jenž vykládá,že excesy (vybočení) ho nezajímají (extrémní excesy rovněž ne),ale jen „nejextrémnější“ (například odůvodnění usnesení II.ÚS 3555/11 – navíc v soudy „zmršené“ kauze TEMPEL),je soudním dvorem kastovním. Senátoři se však neděsí libovůle: jsou pohotovy novelizovat zákon,jak si JUDr.Baxa nadiktuje...
Předchozí Předseda ÚS ČR se netají - v knížce Diskrétní zóna - skepsí k budoucnosti Ústavního soudu (strana 221): obávám se,že v dohledném horizontu mého života nečeká tuto zemi Ústavní soud,který by se vyrovnal tomu současnému. Přítomnost deziluzi předčila...Soudci NS nejsou ctihodní pro jmenování ústavními soudci,jak demonstroval dr.Simon,tudíž se pomíjí 70 hlav NS !! Do 15členného ÚS ČR se „přetahuje“ z 30 soudců NSS. Posledním soudcem NS,který byl vyjmenován ústavním soudcem,je Pavel Šámal (tehdy Předseda NS). Proto není překvapivé,že prezident Pavel dosadil do funkce soudce ÚS ČR dalšího soudce NSS (padesátiletého Tomáše Langáška). Tak někteří senátoři mohou nesměle „brblat“,že ÚS ČR se personálně prolíná s NSS.
Druhým rokem výběr ústavních soudců (podle předem avizovaných kritérií) koordinuje na „Hradě“ profesor Kysela,jenž nepostrádá výřečnost ve svém oboru,avšak chrlí i ústavní nonsensy. Naposledy referoval - v souvislostí se smrtí poslance Jaroslava Bašty (webu Novinky) -,že první náhradník SPD bude povolaný k výkonu mandátu předsedkyní Poslanecké sněmovny. Hlavě státu radí osoba,která svým renomé zastřešuje bizarní názor,že členové voleného shromáždění se nevolí,ale jsou povoláváni (kooptováni) !!
V téže čtivé publikaci (z roku 2012) Pavel Rychetský ozřejmil,proč by se ústavními soudci měli stávat právníci ve věku kol 55.roku: funkce ústavního soudce je poslední štací – neměla by to být desetiletá zastávka. Přesto pět z deseti soudců bylo vyjmenováno v rozporu s profesně i životně zkušeným vhledem čerstvého držitele státního vyznamenání. Mezi soudci jmenovanými stávající hlavou státu přesahuje věk 55: Josef Baxa a Jiří Přibáň - završí ho Veronika Křesťanová - blíží se mu Daniela Zemanová. Vojtěch Šimíček (také z řad NSS) odešel letos z (vedení) ÚS ČR v 55letech...
Není překvapivé,že “čtvrtý” ÚS ČR nebyl “zpestřen” žádným politikem,jsou-li z duše protivní nejen samotnému Předsedovi ÚS ČR. Poslední politikové,kteří „přestoupili“ do Ústavního soudu (již v roce 2003 !) se jmenují: Pavel Rychetský,Miloslav Výborný. Prozatím exekutor(ka) nebyl navržen do ÚS ČR,ale o to větší vliv na jeho chod mají advokáti,natož nepřichází-li soudci NS v úvahu. Z advokátního stavu působí na ÚS ČR celá třetina všech soudců. Česko se takřka octlo v područí advokátů,ač sepisují právě oněch 95% stížností,jimiž se vrší “koše” na ÚS ČR. Přitom Pavel Rychetský v citované publikaci varoval,aby se ÚS ČR zaplňoval advokáty,spočívá-li jejich práce ve flexibilní snaze vyhovět klientovi - i za cenu obcházení neb překrucování zákonů. Dnešní advokáti v ÚS ČR předstírají,že jimi nejsou,pokud mají pozastavenou činnost (§ 9a Zákona o advokacii). Navíc L.Dolanská-Bányaiová byla do svého loňského jmenování soudkyní členkou Představenstva České advokátní komory. Opět si advokáti „protlačili“ někoho z aparátu své profesní organizace do ÚS ČR (v roce 2014 dosavadní ústavní soudce JUDr.Uhlíř).
Lze spekulovat,proč se o skoro padesátileté advokátce L.Dolanské-Bányaiové - od jejího vstupu do ÚS ČR - tají,že jejím otcem je Předseda pražské Židovské obce. Netají se,že absolvovala roční studium na právnické fakultě Cardiff University. Vysoké školy,na níž vyuč(oval)uje další nový soudce ÚS ČR: Jiří Přibáň. Profesor,jenž v publikaci Tyranizovaná spravedlnost bagatelizuje fušersky formulované zákony: Pohled na Sbírku zákonů s jejím nepřeberným množstvím často nesrozumitelných předpisů je sice tristní,ale stejně jde nakonec hlavně o to,jak se pracuje s vybranými důležitými zákony a jak se používají v právní praxi. A zde je patrné,jak se mění interpretace práva,přistupuje se nato,že existuje soudcovské právo...Do ÚS ČR se dostala - vedle advokátů - další osoba,která se domnívá,že vždy lze aplikovat blbý zákon,jinak než zní. Možná ústavní soudci nejsou upláceni,ale neprotiví se jim ignorovat dikci zákona,hodí-li se to zrovna někomu.
Libovůle pevně zaklíněná do „soustrojí“ ÚS ČR nadále bude mít v rozhodování onoho kastovního tribunálu prim.