Ústavní soudnictví se politikařením diskredituje
Ústavní soudci v Česku otáleli s rozhodnutím o „stížnosti“ na nižší valorizaci penzí (Pl.ÚS 30/23: důchody I). I v době schvalování státního rozpočtu Ústavní soud (ÚS ČR) znejisťoval parlament a vládu,ač širší derogační nález by měl děsný dopad na jeho napjatou výdajovou stranu,což ústavní soudci věděli. ÚS ČR nerozhodl o poslanecké „stížnosti“ za veřejného slyšení (až 24.ledna na “odročeném”),přičemž soudcem zpravodajem byl původně penzista. Není překvapivé,že se soudce Svatoň vzepřel Nálezu (Pl.ÚS 30/2023) svým disentem. A ÚS ČR dosud nerozhodl o druhé „stížnosti“ ANO,týkající se penzí (důchody II)...
Německý (spolkový) Ústavní soud (NÚS) se do fiskální politiky „nabourává“ razantněji. Média informovala na podzim: Německá vláda nemůže využít 60miliard eur v Klimatickém fondu z roku 2021,převedené do rozpočtu,protože byl v rozporu s německou ústavou. Hrozí,že kvůli chybějícím penězům bude muset být zvýšen rozpočtový schodek...Nelze nemít zato,že (ústavní) soudci by neměli posuzovat finanční zákony a hospodářská opatření,už vůbec ne za ekonomické stagnace a hrozby fiskálního rozvratu. V USA takovou kompetenci Nejvyšší (=ústavní) soud (pravděpodobně) nemá,i protože soudci čerpají funkční požitky z federálního rozpočtu.
V Česku navíc k napadení legislativní (právní) procedury před soudem stačí toliko (nějaká) osmina členů parlamentní komory - v Německu nezbytná minimálně čtvrtina členů Spolkového sněmu. NÚS se sice četností přezkumu na návrh zákonodárců neproměnil v jakousi třetí parlamentní komoru - jako u nás -,už jenom protože zákony neruší (prohlašuje je za neplatné),však smí „tepat“ autoritativně hospodářská opatření (sama jejich zdůvodnění !). Bývá kritizováno Maďarsko,že omezilo rozhodování ústavního soudu: v době,kdy státní dluh přesahuje polovinu HDP. Německo k takovým zemím desetiletí patří,proto ústavní soudci mají být nanejvýše zdrženliví. Soudci mají rezignovat,shledají-li rozpočtové čachry,nikoli plíživě diskreditovat ústavní soudnictví. Přezkoumávání převodu státních peněz,schválí-li jej řádně zvolený parlament,je projevem soudcokracie. A není bezvýznamné,že NÚS si s verdiktem dával načas,přestože soudci svedou “básnit”,že zdržený rozsudek je nespravedlivý. Předloni v prosinci „předběžně“ ústavní soudci německé vládě „povolili“ peníze z jednoho fondu čerpat,ale meritorně nerozhodli do léta.
Ovšem – intriky nejsou vlastní jen evropským soudcům...Také v USA - se znamenitou pověstí soudců -, jejich ústavní soud nápadně otálí rozhodnout v patřičném čase o vině (ex)prezidenta,a to i když je horkým kandidátem na znovuzvolení ! V Izraeli zase nebylo rozhodnuto o vině mazaného premiéra,takže jím zůstává a budí vášně více než klimatické změny. Izraelský Nejvyšší (=ústavní) soud (ÚS) na samém počátku letošního roku dokonce zrušil část justiční reformy. V červenci Parlamentem schválený zákon odňal soudu pravomoc rušit („nepřiměřené“) vládní akty !! Odůvodnění rozhodnutí izraelského ÚS je sofisticky arogantní: zákon představuje závažnou a bezprecedentní újmu pro základní charakteristiky státu Izrael jako demokratické země. Na rozdíl od Česka izraelský ÚS nevynesl verdikt po více jak půl roce,ale zneužil svou moc,pokud rozhodoval o vlastní působnosti. K tomu se ÚS ČR neuchýlil v prosinci 2013 (Pl.ÚS 23/13),když se senátoři domáhaly doslova nesmyslným návrhem změny Zákona o Ústavním soudu.
Nejnověji intrikování soudců ilustruje Ústavní soud v Košicích (SÚS),jenž pozastavil platnost části změn v trestníích předpisech (snížení trestních sazeb a zkrácení promlčecích dob trestných činů). SÚS rozhodl o pozdržení platnosti dříve,než byl Parlamentem schválený legislativní “balíček” vyhlášen ve slovenské Sbírce zákonů. Není omluvitelné počínání slovenských ústavních soudců (Čl.87-4,125 Ústavy) odhalenou taktikou vládní moci,která (asi) má bytostný zájem na platnosti zákona. Zvrhlý zákon se po příštích volbách dá změnit: mandát parlamentního zastupitele není věčný - a i nebývá dlouhý jako mandát ústavního soudce (na Slovensku 12let !). SÚS vykročil na obludnou cestu konfrontace s vládní mocí...
Plíživě se soudcovská moc zvrací v moc absolutistickou. Nějaký „výjimečný“ režim jednou nezamýšleně vyřadí z konfliktů ústavní soudnictví,ale ten už soudci nezneplatní...Prozatím němečtí soudci jsou spokojeni,že účty za energie jim napomáhá platit Fond hospodářské stabilizace (brzda placení vysokých cen energií) !