Beze potopy světa lidmi obývaná krajina nebude vodou přesycená
Za tři roky tomu bude celých osmdesátlet,co Česko postihlo - nedlouho po skončení druhé velké války v jednom století - ničivé sucho. (Chybějící obilí bylo dováženo ze sovětské Ukrajiny...) Český rozhlas (Rozhlas) informoval 5.dubna o prognóze amerických meteorologů,že Evropu postihnou letos nebývale dlouhé tropické periody (se suchem). O tom,zda evropští meteorologové předpovídají severoamerickému kontinentu opět mrazivou zimu,Rozhlas neinformoval na podzim...
Ve zpravodajství jsou akcentovány spíše sucha a horka - než tuhé zimy či povodně. Česko zažívá sucha již několik let v řadě: ve zdánlivě seriózním tónu média straší od roku 2015...Letos jistě hrozí extrémní sucha – přihodí-li se záplavy po deseti(sta)letích. (Loni byl sušší rok ve Francii a v jihoevropských zemích.) Vzhledem k chvatnému nástupu jara (a vlastně již léta) se americká „věštba“ může naplnit. Přesto se suché (a horké) povětrnostní periody zveličují. Nu Rozhlas referoval o pár meteorologicky mimořádně teplých dnech na počátku letošního dubna coby o velmi horkých dnech ! Pohroma,která opanovala Česko v roce 1947,byla opravdovým suchem naposledy,nutno mít zato.
Samy vědci bulvarizují sucho...Web s příznačným pojmenováním - InterSucho - alarmuje: „Současná suchá epizoda,kterou Česko prochází od roku 2015,a stále nekončí,je nejhorší za posledních 500 let. Průměrný deficit srážek se za pět let od roku 2015 pohybuje celostátně na úrovni zhruba 400 milimetrů. Aby však byla vodní bilance stejná jako v období 1961 až 2000,byl by jich potřeba dvojnásobek.“ InterSucho dezinformuje: v publikaci Klimatická změna (vydaná v roce 2022) se totiž lze dočíst,že nejmenší objem srážek dopadal na území ČR v průběhu 18.století. „Komunisté“ poroučeli větru a dešti -- novodobí nevolení odborníci nedočkavě naléhají,aby se déšť - a vůbec ideální podnebí - staly součástí nezpolitizovaných koncepcí.
Stěží lze důvěřovat expertům,pokud vykládají,že jejich výzkumy shledávají půdu v hlubších vrstvách stále vyschlou,i když prší. Vědci - vyznavači sekulárního náboženství,nazvaného M.Shellenbergerem Environmentalismus - se přičiňují o zveličování přísušků zpravodajskými médii. Nejkvalitnější zemina ideálně bývá drolivá,ale půda nemá být zamokřená,natož trvale,nejde-li o chráněné přírodní území. Meliorace nebyly „jezeďáckou“ zvrhlostí,nýbrž kontinuálním pokračováním civilizačního úsilí (i metodou drastických pokusů a nezamýšlených omylů) o kultivaci krajiny také jejím odmokřováním. (Podmáčená krajina znamená mimojiné dotěrný hmyz a infekce…) V antropocénu většina planety není a nebude pralesním rájem či stepní divočinou. Udržujeme Biosférické rezervace,Národní parky - a také neubývají lesoparky,zoologické i botanické zahrady. A samozřejmě šťastliví „nádeníci“ kruté matky Přírody pečují o své privátní ráje,z nichž i ti za plotem mají jakýsi prospěch.
Podstatná je bilance povrchové (srážkové) vody a podzemní vody,avšak přeceňují se povrchové toky a vodní srážky. Nakládání s podzemními vodami v kontextu přísušků neanalyzuje web InterSucho,ani web Nase-voda.cz,ač se po desetiletí odčerpávají (za účelem zisku) pramenité i minerální vody. Byznys začal v osmdesátých letech balením vod pro kojence - a vyvinul se v distribuci vody konzumní (za asi neustálého ochuzování mineralizace léčivých vod). Rozvoji nového průmyslu v devadesátých letech napomohlo nadměrné chlorování kohoutkové vody: tekoucí voda byla skoro bílá,tudíž odrazovala (záměrně ?!) od pití - někde (Praha) i od vaření. Kamióny vlekoucí balenou vodu ničí dálnice,silnice i mostky všech tříd. Navíc města s přístupem ke kvalitní upravované vodě z povrchových zdrojů souběžně čerpají podzemní vody. Například v Jihočeském kraji padesátitisícové město Písek do roku 2015 spotřebovávalo jenom necelou pětinu vody z Římovské přehrady. Konzumace vod se asi nezměnila,čehož přímým neb nepřímým výsledkem je,že sousedící Písecké «hory» s nížší hladinou spodní vody schnou.
Sama výborná kohoutková voda se vyrábí za přimíchávání podzemní vody,o čemž se nemluví. Nejslavnější pivovary v Česku se chlubí,že nápoje vaří z artézských studní. Průmyslové provozy nejsou napojeny na potrubí užitkové vody,nýbrž také spotřebovávají kohoutkovou vodu. Nesmírně plýtváme podzemními zdroji vody,ač jsme malá "střecha" Evropy v podnebně mírném zemském pásu,takže si hojnou povrchovou vodu můžeme zadržovat a upravovat. Populace v Česku za 25let narostla minimálně: úbytek vody ve studních a krajině je způsoben i uvyklým zacházením s podzemní vodou.
Jenom potopa světa by spasitelskou vizi Environmentalistů naplnila,však to už budeme (skoro) všichni mrtví...