Soudní administrativy konají (za nemalé platy) pitomě na pokyny soudců !
V době ekonomické stagnace a vysokého rozpočtového deficitu soudci tlačí na stát,aby razantně zvýšil platy středního personálu soudů. Čeští soudci šířily trestuhodnou poplašnou zprávu: Justice před kolapsem !!! Stávající Místopředseda Nejvyššího soudu v rozhlasovém rozhovoru (Dvacet minut Radiožurnálu: 24.října) přesvědčoval posluchače o správnosti nátlaku: Plat zapisovatelky je po pěti letech praxe kolem 26 000 Kč hrubého. Uznejte, jestli z toho je schopna vyžít. A jak říkám,my po ní chceme velmi náročnou práci. Jsou to lidé,kteří by měli mít středoškolské vzdělání,což často musíme odpouštět,protože se na ta místa lidé s maturitou nehlásí. O výsledku jednání s dvěma členy ministerského kabinetu ještě soudce Šuk vyřkl: Pro nás to znamená,že budeme další minimálně dva roky,po které se to bude postupně zvyšovat,velmi obtížně shánět a držet zaměstnance. Čili ta agónie se prodlužuje,ale nazval bych to světlem na konci tunelu a rozumnou dohodou. Lze mít zato,že nátlak na Vládu nemohla ospravedlnit ani slova: Soudy fungují jako levná výuková centra pro ostatní složky státu či soukromý sektor. Průměrný plat státního zaměstnance byl loni 41 181 korun, v justici to ovšem bylo pouze 32 800 korun. V důsledku dlouhodobě zoufalého platového ohodnocení zaměstnanců soudů dochází k nárůstu odlivu zkušených a kvalitních pracovníků, jež není možné nahradit. Stejně jako v jiných odvětvích se zaměstnanci přetahují...pokud proškolené úředníky soudu nabírají například advokátní kanceláře,tak to není docela negativní jev,protože praxe v jiném právnickém odvětví je pro profesní růst velice vhodná. Soudcovská unie - již za vedení Daniely Zemanové - naříkala,že lidé z justice neodcházejí jen do advokacie,ale prý i za kasu v obchodě či do vícesměnného provozu továrny,čímž zastrašovala před údajnými bezpečnostními riziky,které jsou spojeny s náborem v podstatě každého,který o práci na soudě projeví zájem. Jedním z mála motivů ucházet se o málo placenou administrativní práci na soudu může být přístup k informacím shromažďovanými soudy: kritizovala tehdejší Prezidentka Soudcovské unie. A skoro každý je nahraditelný ve své pracovní (výdělečné) pozici,však zrovna práce v administrativě soudů je nápadně exkluzivní. (Zveřejněný inzerát na soudní pozici je dosti vzácný). Soudy se staly výukovými organizacemi pro ostatní sektory ekonomiky,poněvadž práce na nich se získává ryze klientelisticky a nesoutěžně !!!
Místopředseda Nejvyššího soudu Šuk v onom rozhlasovém rozhovoru demonstroval - nutno mít zato - nízkou míru kolektivní soudnosti soudců v Česku. Na souběžné podzimní Tiskové konferenci Nejvyššího soudu demonstrovala obludnou nesoudnost soudců a jejich asistentů i Předsedkyně Okresního soudu Praha–východ. Příkladem „soudního asistenta“ Tomáše...,který byl velice schopný,avšak za plat 33 860 hrubého není schopen financovat své základní potřeby a odchází výlučně z finančních důvodů. Každý (povinně vysokoškolsky vzdělaný) asistent soudce (§ 36a-3 Zákona o soudech a soudcích),natož soudce,totiž musí vědět,že pro ufinancování základních potřeb člověku musí postačovat Životní minimum,ne-li Existenční minimum. Asistenti jsou „nenažraní“,pokud jim nestačí nadprůměrný plat soudního zaměstnance,jenže soudci tomu přitakávají. Srovnávat platy ve státní správě s platy soudní administrativy je zavádějící i tak. Dopad soudci přiživované rozmazlenosti středního personálu na soudech je ještě děsnější. Právě asistenti soud(c)ů patří k těm v soudním aparátu,kteří jsou schopni torpédovat třeba žádost (velmi) chudobného účastníka soudního řízení o osvobození od některého soudního poplatku arogantními i nonsensuálními vývody (například: nebydlící by měl sdělit,kde bydlí - žadatel by měl sdělit příjmy,které nemá - osoba s příjmy v řádu nižších tisíců by měla podrobně sdělit,za co je každý den utrácí a co komu dluží). Maření podání soudci hanebně tolerují - a nadřízené soudy většinou rovněž.
Nu převážně se mluví o soudních zapisovatelkách,nikoli o ostatních soudních úřednících. Zpravodajská média nepřibližují,co soudní úředníci na soudech vlastně vykonávají. Soudní zapisovatelka nepotřebuje maturitu - a má: provádět zápis a přepis dokumentů či mluveného slova, zajišťovat psaní a přepisování textů,vyřizovat jednoduchou korespondenci podle pokynů,obsluhovat kancelářskou techniku. Aspoň zapisovatelky jsou v 21.století spíše nadbytečné,když soudní rozhodnutí soudci samozřejmě sepisují na počítačích „svépomocí“ - a z jednání se mají pořizovat nelistinné záznamy. Jenže „díky“ nízké míře kolektivní soudnosti soudců v Česku české soudy většinou nepořizují (zvukové) záznamy z ústních jednání (Úkony, při nichž soud jedná s účastníky...se zaznamenávají ve formě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu...Záznam se uchovává na trvalém nosiči dat,který je součástí spisu...Soud může rozhodnout, že bude současně s pořízením záznamu sepsán o úkonu protokol...V případě rozporu protokolu a záznamu má přednost záznam...Přepis záznamu nebo jeho části se pořídí, pokud tak ze závažných důvodů určí soud.) V příkrém nesouladu s procesními předpisy si soudci na diktafony namlouvají jen „protokol“. Soudní úřednice pak monotónně vykonávají přepisy. Veskrze líní soudci a jejich asistenti mají v úřednickém aparátu slouhy (slovy Místopředsedy Nejvyššího soudu: my chceme velmi náročnou práci),kteří napíšou a vypraví sebepitomější písemnost.
Soudní zapisovatelky činí úkony,které nevyžadují vysokoškolské vzdělání,ale především loajálnost a poslušnost. A ještě je velmi pravděpodobné,že soudní zaměstnanci léta překlápí - v době digitální - datové písemnosti (podání,včetně těch na formulářích) do listinné podoby,a naopak (jako na Úřadech práce). Také tentýž soudní aparát v příkrém nesouladu s § 173 Vnitřního a kancelářského řádu (pro okresní,krajské a vrchní soudy) neodděluje důkazy od podání a soudních písemností,ale vše „hází“ do jedné složky,čímž je spis nepřehledný,natož když soupiska dokumentů často nekoresponduje s obsahem spisu. Soudci a soudkyně ignorují zákony - jejich aparát „na oplátku“ rozumné metodické pokyny.
Soudci si svůj nejbližší pomocný perzonál nehradí z vysokých platů,a ještě vyžadují od státu,aby platil za nonsensuální práci nadprůměrné platy. Každý Předseda krajského soudu by měl být ihned nastupujícím ministrem neprodleně vyhozen,protože jde o neomluvitelné plýtvání zdroji i časem. Za nynější stav jsou odpovědní soudci,nikoli politici či ministerstvo,přičemž je podezřelé,že zapisovatelky,asistenti či ajťáci dosud nestávkovali na žádném soudě,ač to nemají zakázáno. Propastné rozdíly mezi platy soudců a jiných zaměstnanců způsobil soudcovský stav svou letitou nesoudnou hamižností.