Ústavní soud ČR druhý rok blokuje některým vlastní webový portál
Ústavní soud ČR (ÚS) patří k nemála organizacím,které šifrují nebankovní(netransferovou) a nemejlovou komunikaci !!!!! S arogantním odůvodněním,že prohlížeč musí podporovat bezpečnostní protokol TLS 1.2. Mezi ryze státními subjekty na šifrovaném připojení lpí kancelář velená panem Minářem na pražském Hradě. Jinak také Česká advokátní komora či České radiokomunikace. JUDr.Pavel Rychetský možná neví,jak se činí jeho podřízení (prvotně JUDr.Göttinger),pokud o nutnosti zabezpečení blafuje:
Důvody vyřazení starších protokolů TLS 1.0 a TLS 1.1 spočívají v jejich zranitelnosti, neboť starší bezpečnostní protokoly nemohou zaručit adekvátní kybernetikou bezpečnost. V této souvislosti lze zmínit i fakt, že dne 11.října 2021 bylo Národním úřadem pro kybernetickou bezpečnost (dále jen „NÚKIB) vydáno ochranné opatření pro zabezpečení e-mailů, v němž NÚKIB přímo zavazuje Ústavní soud i další orgány veřejné moci k povinnosti používat bezpečnostní protokol minimálně TLS 1.2 pro elektronickou komunikaci prostřednictvím e-mailu ...Společnost Google díky svému prohlížeči Chrome ukončila podporu starších TLS protokolů verze 1.0 a 1.1 v roce 2020 s verzí Chrome 81. Ostatní poskytovatelé softwarových nástrojů pro prohlížení webových stránek, jako např. Apple, Microsoft, Mozilla a jiní také postupně ukončují podporu starších bezpečnostních protokolů TLS 1.0 a 1.1.
Webšifrovaná (zabezpečená) komunikace (TLS) není v souladu se svobodným přístupem k informacím. Žádný zákon,ani NÚKIB,totiž žádné organizační složce státu nepřikázal,aby (běžné,nedůvěrné) informace zpřístupňoval na zašifrovaném webovém portálu. Naopak Zákon 99/2019 Sb. (např.§ 4) to vylučuje. Cituje se:
Povinný subjekt (informací) zajistí, aby jím spravované internetové stránky a mobilní aplikace byly přístupné, a to tím, že je pro jejich uživatele, zejména pro osoby se zdravotním postižením, učiní vnímatelnými, ovladatelnými, srozumitelnými a stabilními.
Předseda ÚS a ostatní ústavní soudci nejspíše dbají o ctihodnost toliko svou...Generální sekretář ÚS (JUDr.Vlastimil Göttinger,Ph.D.) tak druhým rokem smí odpírat přístup k informacím komukoliv,kdo není vybaven nejnovějšími apkami a softwary. K hlavě ÚS se stížnost,odvolání či petice nedostanou,protože Generální sekretář vlastně šéfuje celému provozu ÚS. Podat ústavní stížnost na počínání ÚS by bylo bizarní,ale výsledkem jistě neúspěšné,vzhledem k praxi ÚS “házet do koše” 90% stížností. Nu podle soudců českého ÚS si neprávník (ani jednoduchou) ústavní stížnost nemůže sepsat - a advokáti (oprávnění k “sepisu” i zastupování) náklady na nejmodernější informační technologie,včetně šifrování,promítají do nemalých odměn za svou práci,resp.jejich saturaci mají podchycenou paušály.
Dnešní úroveň ÚS nelze vyvozovat podle několika kladných judikátů v záležitosti přístupu k informacím (naposledy III.ÚS 3339/2020),ale dle úsudku jeho Nadřízeného orgánu (Úřad pro ochranu osobních údajů) není pochybnosti o zhovadilém přístupu ÚS k žádostem o informace. Cituje se rovněž :
S tímto názorem se Úřad neztotožňuje. Zákon č. 106/1999 Sb. vychází z principu neformálnosti a minimálních nároků na postup žadatele...V této souvislosti Úřad odkazuje na Rozsudek Nejvyššího správního soudu 8 As 57/2011-77 ...Bylo by formalistickým, a tedy nežádoucím požadavkem, aby žadatel o informaci musel ve své žádosti vždy zmínit název zákona o svobodném přístupu k informacím, či dokonce odkazovat na některá jeho ustanovení....Pokud je tedy z žádosti o informace patrná vůle o vyřízení této žádosti postupem dle zákona č. 106/1999 Sb., nemusí být tato žádost označena dle citovaného zákona, a přesto se bude jednat o žádost o poskytnutí informací ve smyslu zákona...Úřad dodává, že žádost ze dne 7. 7. 2021 shora uvedené požadavky splňuje.
Není nepravděpodobné,že český ÚS blokuje od loňska „staré” WINDOWSy 7,nikoli třeba prohlížeč Bing. Ústavní soud ČR i přesto není seriózní organizací. Narozdíl od Ústavného súdu SR,pokud si takovou nesoudnou aroganci nedovolí. ÚS by se měl snížit jeho rozpočet,aby peníze nekončily v černé díře diskriminující digitalizace i v platu “ajťáky” korumpovaného “ředitele” Göttingera.