Ústavní soud obludně nesoudně chrání exekutor(k)y
31. 10. 2019
Ústavní soud - bez povšimnutí médii - vydal další neblahý Nález (IV.ÚS 191/2018) v exekuční věci. ÚS ČR se přes deset let nemoudrou ingerencí podílí na astronomickém počtu exekucí v Česku,přičemž Evropský soud pro lidská práva se (asi dosud) žádného "dlužníka" nezastal. ÚS se "utrhává z řetězu" soudní moci,nelze nemít zato :
- judikát nese datum 28. května 2019 („vyhlášen 4.června“),přičemž nejméně jeden krajský soud z něj cituje o nejméně 14dní dříve !!
- judikát byl prezentován ÚS na webu s dvěma právními větami,ale jde toliko o dvě nosná zdůvodnění rozhodnutí,nikoli o zobecnění případu do dvou právních vět
- ÚS projednal (ne poprvé) ústavní stížnost exekutor(a)ky - orgánu veřejné moci !
- ústavní soudci nazývají exekutory účastníky exekučního (odvolacího) řízení v příkrém nesouladu s EŘ (§ 36) - v předmětné věci dokonce osobu,která vydala před KS v brně napadený akt, nazvali účastníkem !!!!
- Ústavní soud tak smí chránit exekutory,ač má navíc mnohem méně soudců než Nejvyšší soud,jenž nesjednocuje judikaturu čtrnáct let (viz naposledy Cpjn 200/2005)
- ještě ÚS má agendu rozsáhlejší než NS,ale soudci NS si zajistili odklon exekuční agendy (novela dovolací normy zákonem 296/17 Sb.)
- podle ústavních soudců „soudní“ exekutor nemusí respektovat výrok soudu o nákladech exekuce a smí se soudit o nepřiznanou odměnu na náklady oprávněného,potažmo nemajetného dlužníka
- jenže exekutor(ka) se může vzdát jmenované funkce,pokud by byl "okrádán" soudy o odměnu a náhrady - exekutor je při "rozhodování" jen nejnižší "soudní" instancí - nemůže být stranou procesu i "arbitrem" zároveň
- Ústavní soud už dříve hubatě zkritizoval Parlament (IV. ÚS 314/2009,Pl.ÚS 16/2008),že novelizoval Exekuční řád v rozporu s jeho výkladem o vztahu míry zavinění věřitele na zastavení exekuce a jejích nákladech
- ÚS přitom smí derogovat zákon,nikoli diktovat dikci zákona - i kdyby mělo dojít k dalšímu rušení předpisu a vzniku odpovědnosti (státu) za škodu
- ÚS ČR sveřepě trvá natom,že nemajetnost,ale i bezvýslednost exekuce je (většinou) "zaviněna" povinným
- nadále ústavní soudci § 89 EŘ aplikují s OSŘ,nikoli ho vsazují do kontextu §§ 50,87-1 (poslední věta), 90-2,3 EŘ a věty třetí § 89 !!!! po deset let
- slovíčkem "zavinění" jsou soudci uhranuti - "zavinit" lze nařízení exekuce (nezplacení dluhu),nikoli zastavení - jenže takový viník nese "sankci" v podobě nákladů na exekuci
- exekuci nelze utéct zvolením trvalého pobytu na ohlašovně - exekutoři mají dostatečné nástroje pro šetření nejen poměrů dlužníka
- zdůvodnění,že majetková situace povinného se může v budoucnu změnit nemůže ospravedlnit přehlížení vůle zákonodárce nezatěžovat chudobné (často nesplatitelnými) náklady - pokud totiž povinný "zbohatne",pak oprávněný se může domáhat nařízení další exekuce (promlčecí lhůta je dosti dlouhá a zastavená bezvýsledná exekuce není věcí rozhodlou)
- důsledek obludného (doktrinálního) počínání ÚS ČR - nekonečné exekuce - i přes zastavení exekuce je jedna pohledávka nahrazena jinou,ne-li dub(kumu)lována
- dosud totiž soudní soudci OS a KS akceptovali vůli Parlamentu (novela EŘ 286/09 Sb.) a náklady přenášeli na oprávněné,pokud exekutorovi vůbec neodepřeli odměnu za neprovedenou neb mařenou exekuci - nyní mají respektovat další výrok a odůvodnění ÚS
- odůvodnění,které je obtížně srozumitelné (bod 23.) - Z výše uvedeného plyne, že povinností krajského soudu bylo nejen zjistit nemajetnost povinného, nýbrž zabývat se i otázkou, zda povinný z procesního hlediska zastavení exekuce nezavinil, k čemuž nutno dodat, že taková situace v případě daného důvodu zastavení (tj. nemajetnosti povinného) nastane zcela výjimečně (např. kdy povinný byl při zahájení exekuce solventní, avšak tento jeho stav se v důsledku protiprávního jednání třetí osoby či vyšší moci změnil)...
- potrefení ústavní soudci také nechápou,že exekutor má zjistit majetnost,nikoli odvolací soud - ÚS obrací role v exekuci - přitom je běžné,že exekutoři soudu nedodají spis a soud se spoléhá na jejich zprávu
- prý nutno dodat, že procesní nezavinění z důvodu zastavení pro nemajetnost povinného nastane zcela výjimečně - a prý se povinný nemůže stát nesolventní jenom právě v důsledku prováděné exekuce ("už nelze z čeho brát") - ÚS prosazovaná doktrína postrádá zdravý rozum - nejenže je nezákonná
- někteří soudci tak od letoška už nemusí aplikovat ("holou") větu druhou § 89 EŘ,ale při nezjevnosti "zavinění" oprávněného automaticky vystavovat nemajetné hlubší dluhové pasti !!!!
- ÚS ČR nepřímo chrání oprávněné - jenže ti se nemusí domáhat nedobytné exekuce - dluhy se mají plnit,ale není zakázáno je promíjet
- stejně jako pohledávku oprávněný může "zdědit",nikoli odkoupit,tak dluh vždy nepochází z půjčky či zločinu,aby se dlužníci stávali vyvrheli před soudcovskou stolicí.
Nabízí se politicko-legislativní kroky,aby zástupy povinných a demagogové neohrozily demokratické zřízení v Česku:
- zřízení vyšetřovací komise - nejen exekuce na základě rozhodčích doložek,ale i vysledování délky a způsobu exekucí,včetně rozsahu a správnosti dohledové činnosti MS ČR
- následně podněty k odvolání (Místo)Předsedů OS,pokud se zjistí nápadná neb neomluvitelná absence vykonávání (účinného) dohledu nad exekutory v jejich obvodu
- též podněty ke kárnému řízení se soudci,kteří svou liknavostí umožnili trvání exekucí bezvýsledně více než 3-7 let
- precizace § 89 EŘ,resp.přeformulace s §§ 87,90 - jeho vložení do § 90 jako odstavec 4 neb do § 87 za odstavec 3 - § 89 měl znít - Dojde-li k ukončení exekuce pro exekutorem nezjištěnou majetnost povinného,hradí paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutorovi oprávněný, k čemuž si oprávněný s exekutorem smí předem sjednat maximální výši účelně vynaložených výdajů. Nebyla-li provedena exekuce žádným způsobem do x let,exekutorovi nenáleží žádná odměna a náhrada výdajů.
- novela Zákona o Ústavním soudu (§§ 72-1,75),aby povinní i oprávnění požívaly ochrany v rámci exekuce - a především měly prostředek včasné nápravy,pokud "justiční mafie" pohledávku svou nečinností znehodnocuje,resp.uvrhuje v dluhovou propast
- sjednocení části VI. OSŘ s EŘ v jeden "katovský" předpis .